Pojednání o uspořádání a organizaci turnaje René d' Anjou

09.11.2016

Tak takhle by mohl vypadat opis knihy Reného d' Anjou Pojednání o uspořádání a organizaci turnaje v dobové francouzštině. Ale já se tu pokusím tuto úžasnou knihu přiblížit čtenáři českému. Tato kniha totiž pojednává o často pomíjené stránce rytířských turnajů. Totiž o jejich formě. A v tom ohledu je jedinečná.

Pojednání o uspořádání a organizaci turnaje sepsal král René z Anjou patrně roku 1440 pro svého bratra Karla. Tato kniha se stala základní příručkou pro organizaci turnajů ve Francii i jinde v Evropě ve druhé polovině 15. století. A já se alespoň pokusím přiblížit se tu i jeho formě. Pokud však prahnete po originále, nabízím tu alespoň černobílou verzi.

Knihu doprovází ilustrace

 Barthélemy d'Eycka

Velice urozený a mocný pane, můj nejdražší, milovaný a jediný bratře Karle z Anjou, Hrabě z Maine, Mortain a Guise: Já, René z Anjou, tvůj bratr, chci, bys věděl, že již dlouho znám tvou zálibu naslouchat novým příběhům a historkám. Rozhodl jsem se proto sepsati pro tebe malé pojednání, nejdelší co znám, o podobě a způsobu, v nichž, jak domnívám se, by měl být turnaj provozován u dvora či kdes jinde v hranicích Francie, jak pánové takto činiti musí. Já vycházel jsem především ze zvyklostí užívaných pro organizaci turnajů v Němcích a na Rýnu, ale též ze zvyků, jež pocházejí z Flander a Brabantu, a stejně tak z dávných obyčejů, jež pochází z Francie, které jsem nalezl zapsané v rukopisech. Z těchto tří jsem vzal, co zdá se mi dobré, a vytvořil jsem tak způsob čtvrtý, kterak turnaj pořádat, jak uvidíš, potěší-li tě, co následuje dále.

Dále následuje podoba a způsob, v nichž by měl turnaj být uspořádán. A za tím účelem chceš-li zorganizovat a uskutečnit tento turnaj dobře, čestně a správným způsobem, musíš zachovávat příkazy dále popsané.

Tedy za prvné:

Kdokoli hodlá turnaj pořádati, ať je vladař, baron či rytíř korouhevní, měl by učinit tak, jak jest vysvětleno dále. To jest:

Shora uvedený vladař by měl ponejprve obeslati tajně pána, jemuž si přeje darovati meč, by zjistil, zdali hodlá jej přijmouti či nikoliv, by mohl uspořádati vhodné veřejné ceremonie, pakliže souhlasí. Vladař, majíc před sebou všechny své barony nebo přinejmenším velký počet rytířů a panošů, musí povolat krále heroldů své země, neboť ten má přednost přede všemi ostatními králi heroldů; a pakli ten přítomen není, v jeho nepřítomnosti zastoupí jej jiný význačný herold. Vladař má povinnost dáti jemu ztupený meč, takový jaký se při turnaji používá, a pronésti řeč, která následuje.

Za účelem lépe ozřejmit tento zvyk, zde vezmu pro příklad vévodu z Bretaně za stranu vyzyvatelů a vévodu z Bourbonu za stranu obhájců. A použil jsem erby nahrazující mé vlastní pobavení za erby nutné pro tento turnaj.

Tu následují slova, která by měl vévoda z Bretaně za stranu vyzyvatelů říci králi heroldů dávaje mu turnajový meč, jak ukázáno jest níže:

Král heroldů vezme tento meč a jda k mému bratranci vévodovi z Bourbonu říká mu, že pro jeho velkou odvahu, chrabrost a rytířskost, jsem poslal jemu tento meč na znamení, že přeji si pořádat turnaj a buhurt proti němu v přítomnosti dám a dívek, a mnohých jiných přítomných, v dni a době uvedené a v místě vhodném a příhodném. A pro tento turnaj navrhuji čtyři soudce vybrané z osmi rytířů a panoší, to jest dva za rytíře, a dva za panoše; tito soudcové upraví čas a místo a připraví kolbiště.

Dále je uveden způsob a obyčej, v němž vévoda z Bretaně, vyzyvatel, podává meč králi heroldů by šel a předal jej vévodovi z Bourbonu, obhájci. A měl bys věděti, že strana vyzyvatelů vždy měla by míti právo vybrati si polovinu soudců: to jest dva ze země pánů obhájců, a další dva ze své vlastní neb jiné země, dle libovůle své: a měli by ochotně vybrati sobě soudce z nejvíce význačných, čestných a starobylých rodů, barony, rytíře a panoše, jaké lze nalézti, a kteří nejvíce jsouc zcestovalí, vážení pro moudrost svou a dobře vzděláni v znalosti erbů, více nežli jiní.

Pak král heroldů by jíti měl k vévodovi z Bourbonu, obhájci, a před velkou společností a na nejvíce čestném místě, s výjimkou svaté půdy, jakou lze nalézti, by měl podati meč vévodovi, držíce jej za hrot, a říci mu:

"Velmi urozený a mocný vládče a slavný pane, velmi urozený a silný vládče a můj slavný pane vévodo z Bretaně, váš bratranec mne poslal pro vás pro velkou rytířskost a statečnost, která, jak on ví, tříme ve vaší velmi urozené osobě. Z lásky a přátelství, a nikoliv ze zlé vůle, on hodlá pořádati turnaj a buhurt před dámami a dívkami, a na znamení toho on posílá vám tento meč, jak tomu přísluší."

Dále je popsán způsob a obyčej, kterak král heroldů předá meč vévodovi z Bourbonu, obhájci.

"Děkuji svému bratranci za nabídku, kterou mi učinil, a pro velké dobro, o němž věří, že ve mě je, přál bych si dobře, aby potěšilo boha, že mohlo se tak stát; ale musím o tom mnoho přemýšlet. Leč na druhé straně je v tomto království mnoho dalších pánů, kteří zaslouží si tuto čest více nežli já, a znají dobře, kterak turnaj uspořádat. Tedy prosím vás předneste tuto omluvu mému bratranci. Poněvadž mnoho záležitosti, které těsně dotýkají se mé cti, jest třeba prve přivésti ku konci, ty nutně musím ukončiti než další úkoly vezmu na sebe. Potěší mne, přijme-li ochotně mou omluvu, pak budu se snažiti učinit něco jiného, bych v oplátku potěšil já jej."

Item, souhlasí-li spolupodíleti se na turnaji, měl by vzíti meč z ruky krále heroldů a říci:

"Přijímám nikoliv ze zlé vůle, nýbrž k potěše mého bratrance, a pro zábavu dam."

A poté, co meč přijal, král heroldů by měl říct mu tyto slova:

"Velmi urozený a velmi mocný vládče a velmi proslulý pane, velmi urozený a velmi mocný vládce a můj velmi proslulý pan vévoda z Bretaně, váš bratranec, posílá vám zde erby osmi rytířů a panoší na svitku pergamenu, by jste si mohl zvoliti z těchto osmi čtyři za soudce."

Pak by měl král heroldů dáti vévodovi svitek pergamenu, a vévoda by měl studovat erby tak dlouho jak jemu se zlíbí. Pak měl by odvětiti králi heroldů:

"Pokud jde o soudce, jejichž erby jste mi ukázal, páni odtud a odtud... líbí se mi dobře za rytíře, a pány odtud a odtud... vyvolil jsem za panoše. A co jich se týče, doručíte jim ode mne pověřovací listiny. Také chci, abyste požádal mého bratrance vévodu z Bretaně, by napsal jim o jejich úloze, kterou se odhodlali přijmouti, a také by sdělil mi den a místo turnaje, a to co možná nejdříve."

Dále je ukázán způsob a obyčej, kterak král heroldů dává osmero erbů rytířů a panoší vévodovi z Bourbonu.

Všimněte si, že ihned poté co vévoda z Bourbonu vyvolil čtyři soudce, král heroldů má za povinnost poslat dva své heroldy ve vší pečlivosti s dopisy soudcům, a usoudí-li, že soudcové žijí daleko od sebe, požádá je by se shromáždili společně v některém městě, které si mohou sami zvolit tak, aby jim bylo možné řádně předati dopisy pánů vyzyvatelů i obhájců.

Vévoda z Bourbonu by měl dáti králi heroldů dva lokty zlatohlavu či sametu, nebo přinejmenším vytkávaného karmínového saténu, na nějž se upevní velký kus pergamenu, na němž jsou namalováni oba hlavní pořadatelé turnaje na koních jedoucích v turnaj, vyzbrojení a s chocholy. Král heroldů připojí pergamen na látku a připne si ji na pravé rameno jako plášť. Se svolením vévody se optá vybraných rytířů a panoší zdali přijímají úřad soudce. Přijde před ně s dopisy od obou vévodů vyzyvatele i obhájce, s vzácnou látkou na ramenou, k níž je připevněn pergamen, na kterém jsou namalováni páni na koních, vyzbrojení a s chocholy, jak bylo již ukázáno, a předá jim dopisy od vyzyvatelů i obhájců. Tyto dopisy popisují věci jak bylo již výše řečeno, a také obsahují pověřovací listiny pro soudce turnaje pořádaného oběma vévody.

Dále je ukázán způsob a obyčej podle něhož král heroldů předvádí pána vyzyvatele a obhájce před čtyři soudce a představuje je s dopisy pánů, majíc zlatou látku na ramenou a malovaný pergamen ukazující dva kapitány.

Pak by jim měl říci tato slova:

"Urození a slavní rytíři, dobří a čestní panoši, velmi urození a mocní páni vévodové z Bretaně a Bourbonu, mí velmi slavní páni, vítám vás, měl jsem na starost doručit tyto pověřovací listiny od obou dvou, jak zvíte jakmile přečtete si tyto dopisy, což můžete učinit kdykoli vám bude zapotřebí."

Poté co přečetli dopisy, vyposlechli pověřovací listiny, král heroldů by jim měl říci:

"Urození a slavní rytíři, dobří a čestní panoši, přišel jsem před vás se poradit, požádat a oznámit vám jménem velmi urozených a velmi mocných vládců a mých velmi slavných pánů vévodů z Bretaně a Bourbonu, že pokud si přejete je potěšit, vezměte si na starost organizaci, a staňte se soudci, nejskvělejšího turnaje a buhurtu, který oni poslední dobou uspořádali. Tito páni společným souhlasem vybrali si vás mezi ostatními pro vaši dobrou pověst, proslulost vašeho rozumu a chválu ctností jenž dlouho setrvává ve vašich urozených osobách. Tak, neodmítejte, neboť o co lepšího můžete být požádáni.

Za prvé: všichni víte, kteří lidé vzešli ze starobylé šlechty a nosí erby a chocholy.

Za druhé: ti kdož nedokázali se chovati čestně budou pokáráni tak, aby příště již obezřetnými byli v konání, jenž ku cti nepřísluší.

Za třetí: každý kdo pozdvihne meč by měl být dobře v boji vycvičen.

A za čtvrté: náhodou může přihodit se, že kterýs mladý rytíř neb panoš může býti úspěšným, dostane se mu milosti, přízně, neb lásky od urozené dívky či paní.

Tak, mí urození a slavní rytíři, dobří a čestní panoši, ptám se vás opět jménem mých velmi slavných pánů, zda pro všechny z těchto důvodů souhlasíte s tím převzít tento úkol v tak, aby pod vaším rozvahou, organizací a vedením turnaj odehrál řádně a sláva o něm obecně se rozšířila a jeho pověst způsobí, že, dá-li bůh, každý muž bude přáti si z od té chvíle cvičiti se ve zbrani častěji."

"Pokorně děkujeme našim přeslavným pánům za čest, již nás poctili, za lásku, kterou nám nabídli, a za víru, kterou k nám chovají. A ač jest v tomto království mnoho dalších rytířů a panoší lépe než my znajících, kterak uspořádat a spravovat tak vznešený skutek jako je tento turnaj, přesto uposlechneme naše přeslavné pány, podřídíme se jim s dobrým srdcem a budeme jim sloužit a přijmeme břímě, které na nás naloží. A my též věrni budeme jak jen to možné je na tomto světě, používajíc všechen náš rozum a sílu tak věrně, že pokud snad náhodou pochybíme, bože nedopusť, bude tomu z neznalosti a nikoliv ze zlé vůle. A podvolíme se vždy radám, dobré vůli a přáním našich přeslavných pánů."

Pak by král heroldů měl poděkovat soudcům a optat se jich, zdali soudcové zvolili den a místo turnaje, aby je mohl patřičně vyhlásit. A všichni soudcové by měli se sejít v radě, zvolit den a místo tak, aby král heroldů mohl veřejně vyhlásit místo konání turnaje; tedy:

Nejprve na dvůr pánů vyzyvatelů; za druhé na dvůr pánů obhájců; a za třetí na dvůr krále a kamkoliv jinam, kam soudcové radí. A jestliže král heroldů nemůže přijít osobně na dvory ostatních pánů ohlásit turnaj, může za sebe ke každému dvoru poslat pursuivanty, aby turnaj ohlásili za něj. Ale osobně musí král heroldů přijít na dvory obou pánů, kapitánů turnaje, a rovněž ke králi.

Dále následuje způsob a obyčej, v němž měl bys turnaj ohlásit.

Především by měl být král heroldů doprovázen třemi neb čtyřmi heroldy a pursuivanty při rozhlašování slavnosti turnaje podle způsobu a obyčeje, který je dále popsán.

Dále je uveden způsob a obyčej ve kterém král heroldů se zlatou látkou na svých ramenech a se dvěma kapitány a erby soudců malovaných ve čtyřech rozích pergamenu vyhlásí turnaj, a jak pursuivanti rozdávají malé štítky s erby soudců každému, kdo si přeje zúčastnit se.

Ihned poté co soudci přijali svůj závazek, by měl král heroldů nechat namalovat erby soudců do čtyř rohů pergamenu; to jest nahoře dva erby rytířů a dole dva erby panošů.

A nejprve jeden z pursuivantů z družiny krále heroldů, jenž jest obdařen zvlášť mohutným hlasem, by měl zvolat třikráte se mocně nadechnuv a třikráte učiniv odmlku:

Slyšte, slyšte, slyšte.

Všichni vládcové, páni, baroni, rytíři a panoši z marek Isle de France, Champagne, Flandry, Ponthieu první ze seignorií, Vermandois a Artois, Normandie, Aquitaine a Anjou, Bretaně a Berry, a také z Corbie, a všichni ostatní ze všech marek, které jsou v tomto království i ve všech ostatních křesťanských královstvích, která nejsou nepřátele krále našeho pána neb dána v klatbu, bůh ochraňuj jej, vězte, že v (tento) den a (tento) měsíc, na (tomto) místě v (tomto) městě bude pořádána velká slavnost zbraní a velmi nádherný turnaj s jednotnými a otupenými meči, ve vhodných zbrojích, s klenoty, varkoči a koňmi pokrytými erby urozených turnajníků, jak velí dávné zvyky;

Kapitáni turnajníků jsou velmi urození a mocní vládcové a mí velmi proslulí páni vévoda z Bretaně za stranu vyzyvatelů a vévoda z Bourbonu za stranu obhájců;

A aby bylo lépe zřejmé, všichni vládcové, páni, baroni, rytíři a panoši z výše uvedených marek i ostatních národů, kteří nejsou dáni v klatbu ni nepřátelé krále, našeho pána, který si přeje vésti turnaj důstojně, může každý nésti tyto malé štítky, které za okamžik budou rozdávány, aby každý mohl snadno zvědět, kdo jsou turnajníci. A každý může mít jaký chce: malé štíty jsou čtvrceny s erby čtyř rytířů a panoší, kteří jsou sudími turnaje.

A v turnaji budou honosné a bohaté ceny udíleny dámami a slečnami.

Navíc, oznamuji vám, všichni vládcové, páni, baroni, rytíři a panoši, jenž zamýšlíte účastnit se turnaje, že musíte se dostaviti k ubytování čtvrtý den před dnem turnaje a vyvěsit vaše erby z oken. A není-li vám dovoleno zúčastnit se, sdělím vám jménem mých pánů soudců omluvu.

Dále sleduje tvar a styl, ve kterém by měla býti vyhotovena zbroj pro hlavu, tělo a ruce, klenoty a přikrývadla, vyhlásí se ve Flandrech, v Brabantu a v těch urozených zemích, kde obvykle jsou turnaje pořádány, přikrývadla, varkoče, sedla, pokrývky a koňské čabraky, mlaty a meče pro turnajová klání.

A pro lepší ukázku je zde dole namalován jeden kus a pak další, jak by to mělo být.

Tedy, nejprve klenot by měl býti připevněn na kus z tvrzené kůže, který by měl býti na vnitřní straně dobře vycpán na tloušťku prstu neb více; a ten kus kůže by měl pokrývati celý vrchol přilby a být zakryt přikrývadly ozdobenými erby nositele. A na přikrývadlech nad vrcholem přilby by měl býti klenot a kol něj stočený svitek z barev dle libovůle o tloušťce paže neb více či méně dle libosti.

Item, přilba je tvarem basinet neb kapalín, až na to, že hledí se různí, jak namalováno jest dole. A pro lepší vysvětlení tvarů klenotu, kožené vycpávky a přilby jsou ony ukázány níže ve třech variantách.

Dále následuje tvar a styl basinetu, kožené vycpávky a klenotu.

Item, zbroj je kyrys se zbrojí nohou neb zbroj se suknicí. A také se můžete dobře bít v brigantině pokud si přejete; ale ať si přejete vyjet do turnaje v jakémkoliv druhu zbroje, je nezbytné, aby zbroj byla dostatečně velká a prostorná ve všech místech tak, aby bylo možné odít pod zbroj pourpoint neb korzet. Je nezbytné, aby byl pourpoint vycpán na tři prsty na ramenech a na pažích vzhůru ke krku a také na zádech, protože údery palic a mečů dopadají častěji na tyto místa než kamkoliv jinam. A jako hlavní a nejlepší pro turnaj jest zde dole nakreslen děrovaný kyrys v nejlepší a nejvíce vhodném tvaru a stylu pro turnaj.

Dále jest ukázán tvar a styl kyrysu a obrněné paže vhodných pro turnaj.

To jest zbroj paže, předloktí a rukavice; zbroj paže a předloktí jsou vyhotoveny tak, snadno seděly pospolu, a níže jsou namalovány dva typy zbroje: jeden je z kovu a druhý z tvrzené kůže.

Dále následuje tvar a styl zbroje paže a předloktí z kovu neb tvrzené kůže.

Tvar a střih rukavice je jak můžete vidět níže na obrázku.

Dále jest ukázán tvar a styl rukavice.

Item, otupený meč by měl býti v tvaru a stylu jak dále jest namalováno, a podobně i mlat.

Dále jest ukázán tvar a styl meče a mlatu.

Tvar hrušky meče jest na vaší vůli. A hmotnosti mlatů a mečů by měly býti zkontrolovány soudci v předvečer dne turnaje. A ty palice, které jsou rozumné hmotnosti neb délky by měly býti označeny rozpáleným železem.

Zbroj na nohou jest ve stejném stylu jakou nosíte do války, bez jakéhokoliv rozdílu, až na to, že nejmenší chrániče jsou nejlepší, a vycpávané boty jsou velmi užitečné proti hrotům ostruh.

Kratší ostruhy jsou vhodnější nežli dlouhé, protože se nezachytí a nevykroutí v tlačenici.

Varkoč (tabard) by měl býti vyhotoven stejně jako tabard herolda, až na to, že by zde neměly býti záhyby na těle, aby byl lépe vidět nositelův erb.

V Brabantu, ve Flandrech, v Hainaultu a v zemích poblíže Německa je jiným zvykem ozbrojovat se pro turnaj. Berou na sebe demi-pourpoint ze dvou vrstev látky, ne více, vycpaný na zádech a na břiše; a přes něj pak chránič čtyři prsty tlustý a vycpaný bavlnou. Přes něj připínají zbroj paží a předloktí z tvrzené kůže, vyztužené pěti neb šesti prst tlustými pruty jdoucími přes paži jen ke kloubům. A na ramenech a loktech je zbroj stejná jako jest ukázáno nahoře, až na to, že chrániče jsou zde větší a těžší; a vpředu jsou dobře vycpané. A dvojitá vrstva látky drží zbroj paží a předloktí společně jako zbrojný rukávec. Přes všechno toto pak nosí brigantinu s děrovaným hrudníkem jako jest ukázáno dole. A co týče se zbroje na hlavě, mají oni veliký basinet s límcem bez hledí, a oni připínají ten límec pod brigantinu všude okolo, k hrudi a na zádech silnými tkanicemi. A na to vše oni pokládají velikou přilbu celou z jednoho kusu tvrzené kůže a dole děrovanou, a průzor je zakryt železnou mřížkou z čtverců na tři prsty vzdálenými, která jest připevněna vpředu řetězem k hrudi brigantiny tak, aby ji bylo možno zavěsit při odpočinku a opět nasadit, když si přejete. A zatímco nemáte svou přilbu na hlavě, nikdo si nedovolí udeřit vás do té doby, než si ji nasadíte. Na této přilbě mají erbovní přikrývadla, kroucený neb stočený věnec a chochol s turnajníkovým erbem upevněné tkanicemi jak již bylo vysvětleno. A přes brigantinu oni navlékají varkoč. A když má muž všechno toto na sobě, zdá se víc široký než vysoký, tak nepovím již víc o tom. A pokud týká se jejich sedel, jsou vysoká jak jest obvyklé pro turnaj ve staré Francii, a rovněž peytrel a šafrón z kůže; a když oni nesou všechnu tu výstroj na koni, nemohou pomoci neb otočit své koně jak jsou nemotorní. Ale vraťme se k pravé a více vznešené módě ozbrojení se, která byla popsána výše a která je nejkrásnější a nejbezpečnější. A válečná sedla jsou také dobrá pro turnaj, když jsou dobře uzavřená vzadu, a ne s nepříliš vysokým sedlovým obloukem vpředu.

A pokud se týče jejich mlatů, mečů a zbroje na nohou, jsou tytéž jako ty, které byly popsány výše.

Mimoto jest nezbytné mít hourt (chránič koňské hrudi), který se uchycuje k přední části oblouku sedla nahoře a dole v několika místech, tak pečlivě jak můžete; klesá loket pod přední část sedla a obtáčí hruď koně. Hourt dobře chrání koně neb válečného oře od úderů v boji a také chrání jezdcovy nohy.

Dále jest ukázán tvar a styl pytle, který jest uvnitř hourtu.

Zde jest ukázán hourt.

Vnitřek hourtu jak byl ukázán výše.

Zde jest ukázán hourt zvnějšku.

Item, kryt hourtu s erbem pána, který bude použit v boji jak jest ukázáno dále.

Dále jest ukázán kryt hourtu.

Dále následují dva vévodové z Bretaně a z Bourbonu na koních, vyzbrojení a s klenoty jako kdyby byli v turnaji.

Bariéra kolbiště by měla býti o čtvrtinu delší než širší a výšky muže neb délky paže a půl, ze silného dřeva a s dvěma příčkami, jednou nahoře a další v úrovni kolena. Měla by býti dvojitá; to jest druhá bariéra čtyři stopa vně první, v prostoru mezi nimiž by se mohli osvěžit pěší sluhové a kam by mohli uniknout z tlačenice; a uvnitř tohoto prostoru by měli býti ozbrojení i neozbrojení lidé, které soudci vyčlenili k ochraně turnajníků před davem. A k velikosti kolbiště - mělo by býti větší neb menší podle počtu účastníků a mínění soudců.

Dále jest ukázán tvar kolbiště a tribun.

A protože se mi zdá, že zbroj a výstroj pro turnaj již byla dostatečně vysvětlena, vrátím se k popisu zvyků, pravidel a ceremonií, které jsou nezbytné k správnému a čestnému pořádání turnaje.

Předně jste již slyšeli vyvolávání krále heroldů, který oznámil všem, kteří se chtějí zúčastnit turnaje, že všichni se musí dostavit k ubytování ve čtvrtek čtyři dny před turnajem, nejpozději o třetí hodině, a vystavit své erby v oknech. Proto je nezbytné popsat další postup a obyčej, ve kterém by měli účastníci vstoupit do města kde se turnaj koná.

A nejprve, vladaři, páni a baroni, kteří si přejí ukázat svůj prapor v turnaji by měli dbát o svůj doprovod, zvlášť když vstupují do města, a mít tak mnoho rytířů a panoší jak jen to jest možné; a jak by měl provést svůj vstup bude popsáno dále.

Tedy válečný oř vladařů, pánů neb baronů, kteří jsou kapitáni rytířů a panoší, kteří jej doprovází, by měli vstoupit do města první, pokrytí znaky kapitánů, a s čtyřmi štítky s erby kapitánů na všech čtyřech nohách a s hlavou ozdobenou pštrosím peřím a s obojkem zvonků na krku, a v sedle velmi malé páže. A po vládcově válečném oři by měli vstoupit oři dalších rytířů a panoší z jeho společnosti, vždy po dvou neb jeden každý sám, jestliže se vám zlíbí, s erby rytířů a panoší na nohou, jak bylo zmíněno výše. A po válečný ořích by měli přijít trubači a minstrelové, hrající na jakýkoliv nástroj si přejete; a po nich heroldi neb pursuivanti oblečení ve svých tabardech; a po nich rytíři a panoši s celými družinami.

Zde začíná popis vstupu jednoho z kapitánů do místa turnaje, jenž by měl vyhovovat oběma.

Dále následuje způsob a obyčej v němž by měli soudcové vstoupit do města ve dnech, kdy pánové a další účastníci přijíždějí; nicméně soudcové by se měli vynasnažit vstoupit jako první, jestliže mohou.

A nejprve,

Před soudci by měli jít čtyři trubači, každý s praporem jednoho ze soudců, a za trubači čtyři pursuivanti každý nesoucí tabard jednoho ze soudců oblečení jako trubači. A za pursuivanty by měl jít král heroldů, který vyhlásil turnaj, sám s kusem látky ze zlata, sametu neb vyšívaného červeného saténu přes tabard, a na něm pergamen s erby jak bylo již dříve popsáno.

A po králi heroldů by měli přijet bok po boku dva rytíři zastávající úřad soudců, každý na pěkném koni pokrytém erby soudce. Soudcové by měli být oděni v dlouhý talár, nejlepší jaký si mohou dovolit. A podobně by po nich měli přijít. A každý soudce měl by být doprovázen pěším sluhou vedoucím za uzdu jeho oře. Rovněž by měl mít každý ze soudců v ruce bílou hůl tak vysokou jako je on sám, kterou nosí vztyčenou, pěšky i na koni, kdekoli je během slavnosti tak, aby každý mohl snadno rozpoznat kdo je soudce. A po tom všem by měl jít tak velký průvod jak je to jen možné.

Dále následuje popis vstupu soudců.

A všimněte si, že jakmile soudcové přijeli, páni vyzyvatelé a páni obhájci by měli k nim poslat své komorníky a účetní, aby vykonali a zaplatili cokoliv soudcové shledají nezbytným, jak bude objasněno dále.

Soudcové by měli držet svůj doprovod pohromadě během slavnosti a možno-li ubytovat se v klášteře, protože žádné místo není tak příhodné pro vystavení klenotů turnajníků jako klášter. (Nazítří když soudcové a turnajníci přijedou do ubytování, každý turnajník musí přinést svůj klenot a prapor, aby mohly být soudci rozděleny do skupin, a aby si je mohly prohlédnou dámy.) A soudcové by měli mít před svým ubytováním látku vysokou na tři paže a na dvě širokou, na níž jsou upevněny prapory čtyř soudců, a nahoře na horním okraji látky by měla být napsána jména dvou kapitánů turnaje -vyzyvatele a obhájce, a na spodním okraji pod čtyřmi prapory by měla být napsána jména, příjmení, hodnosti, tituly a úřady všech čtyř soudců.

Zde jest ukázán herold držící prapory čtyř soudců.

Navečer po příjezdu pánů, rytířů a panoší, a rovněž soudců, by se všechny dámy a slečny, které se přišly podívat na slavnost, měly shromáždit po večeři ve velkém sále. Pak měli by vstoupit soudcové s svými bílými holemi a za zvuků trub, a s průvodci před sebou a následováni králem heroldů, v tomtéž pořadí a parádě, v jaké vstoupili do města, až na to, že jdou pěšky. V té místnosti jest pro ně připraveno místo a tam by se měli postavit.

Taktéž všichni ostatní rytíři a panoši by měli přijít v tu hodinu do sálu. Pak, na pokyn soudců, by měl začít tanec. Po odtančení půl hodiny nebo tak, král heroldů vystoupá na galerii kde hraje minstrel a pursuivant vyvolává způsobem který následuje:

Tedy pursuivant, jenž má nejmocnější hlas, vyvolává dělajíc tři velké nádechy a tři velké odmlky:

Slyšte, slyšte, slyšte.

A nato by měl král heroldů říci:

Velmi vznešení a mocní vládcové, vévodové, hrabata, baroni, páni, rytíři a panoši: oznamuji vám jménem mých pánů soudců, že každý z vás musí přinést svou přilbu s klenotem, které zamýšlíte nést do turnaje, a svůj prapor v hodině polední k ubytovně soudců tak, aby soudcové mohli o jedné hodině odpolední vystavit je pro dámy, které se přijdou podívat a říci své názory soudcům.

A zítra již není pro vás povinností, až na to, že po večeři bude tanec jako dnes.

Poté, co bylo toto oznámeno, by měl tanec opět pokračovat a trvat tak dlouho jak soudcové uváží. Pak mělo by být přineseno víno a koření, a pak jest na konci prvního dne slavnost ukončena.

Nazítří v uvedenou hodinu by všichni měli přinést prapory, praporce a klenoty kapitánů do kláštera a předložit je soudcům a později všechny ostatní prapory a přilby s klenoty, jak bylo popsáno dříve, v pořadí, které následuje:

Nejprve by měly být přineseny prapory všech vladařů jedním z jejich rytířů komorníků a praporce kapitánů měl by být přinesený starším komorníkem neb řezbářem.

A prapory dalších korouhevních rytířů urozenými muži, jak přejí si.

A přilby vladařů by měly být přineseny jejich panoši.

A přilby ostatních korouhevních rytířů, rytířů a panoší urozenými muži neb čestnými komorníky.

Zde dole jest ukázáno kterak přinesli prapory a klenoty ke klášteru, srovnali je a rozdělili do dvou skupin.

A mimo stížnosti dam zde jsou určité další vážnější přečiny, horší než mluvit špatně o ženách, za něž následuje trest každému, kdo se jich.

První případ a nejvážnější jest když muž je usvědčen ze lži a porušení slibu, zvláště ve věci cti.

Druhý jest když muž je lichvář a zřejmě půjčuje na úrok.

Třetí případ jest když muž vezme sobě za manželku ženou z lidu a nikoliv urozenou.

Z těchto tří případů první dva nemohou být prominuty, protože musí se dbát na důslednou spravedlnost v turnaji a oni jsou tak nečestní a ostudní, že jestli někdo byl shledán, že se jich dopustil, potom co byl jeho čin veřejně oznámen je jeho přilbou mrštěno o zem.

Dodávám, že přijde-li kdos na turnaj, kdo není urozen ve všech liniích původu, ale jest ctnostnou osobou, neměl by být zbit napoprvé, kromě vládců a velkých pánů, kteří jej bez ranění ztlučou svými meči a mlaty, a toto by mělo být vždy považováno za čest. A toto jest znamení, že pro jeho velikou dobrotu a ctnost si zaslouží účastnit se turnaje, a od té chvíle jej nikdo nemůže kritizovat za jeho rod zde v turnaji neb kdekoli jinde. Tu on si může zvolit nový klenot neb změnit svůj erb, přeje-li si, a držet jej pro sebe a své dědice.

Tresty za dva hlavní vážné přečiny výše popsané následují:

Potrestání za třetí přečin jest to, že provinilec by měl být dobře zbit dokud se nevzdá se svého koně jako v předchozím případě. Ale jeho sedlový popruh není přeřezán a ani není vysazen na bariéru, jako tomu jest u prvních dvou přečinů. Namísto toho jsou otěže jeho koně vzaty z jeho rukou a přetaženy přes krk koně a jeho mlat a meč jsou hozeny na zem, a je odveden za uzdu k heroldovi neb pursuivantovi, který jej vezme do rohu kolbiště a zde bude držen až do konce turnaje. A jestli se pokusí uniknout neb se vyhnout heroldovi, může být znovu zbit a tentokráte jeho popruh přeříznut a vysazen na bariéru, jak bylo uvedeno výše.

V čtvrtém případě se muž nevhodně vyjadřoval o cti dam neb slečen a to bez důvodu. A jako trest by měl být tlučen ostatními rytíři a panoši v turnaji dokud nevzkřikne nahlas k dámám o milost tak, aby jej každý mohl slyšet, a slíbí, že už nikdy nepromluví zle neb hanebně o nich.

A vraťme se k našemu ceremoniálu, když soudcové rozdělili přilby a prapory do dvou skupin, každý sloužící, který přinesl přilbu a prapor k ubytovně soudců, odnese je s jejich svolením zpět svým pánům a mistrům ve stejném pořadí a parádě jako je přinesli neb jinak přeje-li si jeho pán. A už nic důležitého nestane se dnes, až na to, že po večeři, jako předchozího večera, bude tanec, kam by všichni rytíři a panoši měli přijít. A po prvním neb druhém tanci měl na povel soudců by měl král heroldů a jeho pursuivant zvolat, jak bylo popsáno dříve, takto:

Vysocí a mocní princové, hrabata, baroni, rytíři a panoši, kteří jste dnes byli představení mým pánům soudcům a také dámám, vaše klenoty a prapory byly rozdělený do dvou stejně početných skupin, pod prapory a korouhvemi velmi vysokého a velmi urozeného prince a mého velmi proslulého pána vévody z Bretaně strana vyzyvatelů a mého proslulého pána vévody z Bourbonu strana obhájců: mí páni soudcové si přejí, by jste zvěděli, že zítra o jedné hodině po poledni pán vyzyvatel sám se svou korouhví přijede ukázat se sám na kolbiště, doprovázen všemi ostatními rytíři a panoši ze své skupiny, na válečných ořích, oděni do varkočů, ale bez zbrojí, zato oděni co nejlépe tak, aby mí páni soudcové mohli přijmout jejich přísahu. A poté co pán vyzyvatel se objeví složí přísahu, opustí kolbiště, a pán obhájce učiní totéž o druhé hodině odpolední a podobně složí přísahu, a nestrpí, že by se někdo nedostavil.

Dále následuje způsob, podle něhož pán vyzyvatel přichází další den složit svou přísahu a ukáže se sám na kolbišti.

A vězte, že hodinu po večeři, heroldi a pursuivanti oděni do svých tabardů by měli jíti městem k ubytovnám turnajníků a vyvolávat: "Za čest, páni rytíři a panoši ! Za čest ! Za čest !" A pak každý turnajník se svými zbraněmi, lehce oblečen - bez zbroje, a s kopím neb holí v by měl vsednout na svého koně. A měl by míti s sebou praporečníka nesoucího jeho prapor svinutý a nikoliv roztažený, a své komorníky, pěší neb na koních, rovněž neozbrojené. A tito doprovodí jej k ubytovně svého kapitána, v jehož průvodu dojedou pod prapory k bariéře a odtamtud na kolbiště. A podobně přijede strana obhájců se svými barony a ostatními členy, poté co vyzyvatelé odjedou.

Popis způsobu, v němž páni vyzyvatelé a páni obhájci přijedou k bariéře složit své přísahy.

Mluvčí soudců promluví k turnajníkům:

Vysocí a mocní princové, páni, baroni, rytíři a panoši, prosím, aby každý z vás pozvedl pravou ruku směrem k svatým, a všichni společně přísahejte na svou víru a slibte na své tělo a na svou čest, že úmyslně neudeříte žádného z vaší strany v tomto turnaji svým mečem, neb pod pás, a že nikdo nezaútočí neb nepohne se, jestliže to není dovoleno, a také spadne-li náhodou někomu přilba, nikdo se jej nedotkne do té doby, dokud si ji opět nenasadí, a souhlasíte, že jestliže vědomě učiníte jinak ztratíte své erby a koně a budete vykázáni z turnaje. Také budete plnit příkazy soudců ve všem a všude, jinak mohou nařídit potrestat provinilce bez soudu. A toto přísahejte a slibte na svou vírou, na své tělo a na svou čest.

Na to oni odpoví. "Ano, ano." Když tak učiní, obhájce by měl vstoupit sám do kolbiště, jak popsáno jest níže.

V tento den se již nic nestane se, mimo tance po večeři jako tomu bylo den předtím, a poté co všichni trochu zatančí, by měl král heroldů vystoupit na galerii minstrelů, a jeden z pursuivantů zvolá:

Slyšte, slyšte, slyšte.

A pak by měl říci:

Vysocí a urození princové, hrabata, páni, baroni, rytíři a panoši, kteří účastni budete v tomto turnaji, oznamuji vám jménem soudců, nechť každý z vás dostaví se na kolbiště zítra v poledne, vyzbrojen a připraven k turnaji, poněvadž o jedné hodině po poledni soudcové přetnou lana a zahájí turnaj, v němž budou bohaté a skvělé dary předávané dámami.

Navíc, upozorňuji vás, že nikdo nemůže přivést na kolbiště jízdních sluhů více, než jest stanovený počet: to jest čtyři sluhy pro prince, tři pro hraběte, dva pro rytíře, a jeden pro panoše, a tolik pěších sloužících jak se vám zlíbí; neboť takové jest pravidlo vyhlášené soudci.

Nato by soudcové měli přijít k dámám a vybrat si z nich dvě nejkrásnější a nejvznešenější, které by měly jít s pochodněmi v čele procesí heroldů a pursuivantů. A jeden ze soudců by měl nést dlouhý závoj, vyšívaný a velmi pěkně ozdobený šperky a zlatem. A soudcové by měli vést dámy okolo místnosti, dokud si ony nevyberou rytíře neb panoše, který jest mezi turnajníky, a kterého soudcové předem vybrali jako nejčestnějšího mezi všemi, před nímž se dámy a soudcové společně zastaví. A král heroldů by měl tomu rytíři neb panoš říci toto:

Velmi urozený a proslulý rytíři (neb velmi urozený a dobrotivý panoši), jak vždy bývalo zvykem dam a slečen mít soucit, ti, kdož přijdou se podívat na turnaj, jenž konati se bude zítra, se obávají, že nějaký muž, jenž učinil cos špatného z nevědomosti, může být potrestám příliš přísně požadavky spravedlnosti, a nepřejí si vidět nikoho příliš tvrdě zbitého bez ohledu na to, kým je, jestliže mu nemohou pomoci, dámy požádaly soudce předvést jim dobrého, rozumného a vynikajícího rytíře neb panoše, jenž, více nežli všichni ostatní, zaslouží si tu čest nésti v zastoupení tento závoj na konci kopí zítra v turnaji. A pakliže jest někdo příliš zle bit, rytíř neb panoš se dotkne závojem jeho klenotu a všechno to bití se musí zastavit a nikdo se neodváží jej dotknout: protože od této chvíle jej dámy vzaly pod svou ochranu a záštitu. Vy jste byl vybrán mezi všemi ostatními v tomto turnaji abyste byl jejich rytířem (neb panošem) cti a ujal se tohoto úkolu, a ony prosí vás, aby jste učinil vše tak, jak si ony přejí, a takto dělal soudce.

Pak by mu měly dámy dát a požádat ho, aby to vše udělal; a poté co rytíř (neb panoš) je políbí, odvětí jim takto:

Pokorně děkuji, mé dámy a dívky, za čest, kterou jste mi prokázaly: a ačkoli jste mohly snadno nalézti jiného, který by hodil se k tomu lépe a který zaslouží si tuto čest více než já, přesto podřídím se přání dam upřímně a udělám svou věrnou povinnost, a prosím o odpuštění mých chyb.

Pak herold a perseverant by měl zavázat závoj do konce kopí, který měli by vytáhnout na vysoko, a později jeden z perseverant měl nést to vzpřímený v popředí rytíř nebo panoš cti z toho hodiny kupředu směřující. A měl by strávit celý večer vedle největší dámy které je v slavnosti.

A zatímco jsou s dámami, král heroldů by měl dát pokyn pursuivantovi, aby zvolal takto:

Slyšte, slyšte, slyšte.

A král heroldů by měl říci:

Nechť všichni princové, páni, baroni, rytíři a vážené shromáždění zví, že (jméno) byl vybrán dámami za jejich rytíře (neb panoše) cti, pro jeho čest, odvahu a laskavost. Soudci, a dámy též, vám přikazují, že pokud zítra uvidíte tohoto rytíře (neb panoše) sklonit tento závoj přes některého z vás, kdož jest bit za své prohřešky, nikomu není dovoleno jej déle tlouci neb dotýkat se jej; od této chvíle jej dámy vzaly pod svou ochranu a milost, a tento závoj jest nazýván "Milosrdenství dam".

A poté by dámy měly znovu zahájit tanec a tančit tak dlouho jak soudcové svolí a pak mělo by být přineseno víno a koření, zrovna tak jako v předchozích dnech.

Dále následuje způsob, podle něhož by měl rytíř (neb panoš) cti vstoupit se závojem do kolbiště, místo kde měl by stát, a co měl by dělat.

Mé velmi proslulé a ctné dámy a dívky, pohleďte na svého skromného sluhu a rytíře (neb panoše) cti, jenž vstoupil v kolbiště připraven vykonat vše, co si přejete, a pohleďte na jeho přilbu a klenot, která bude umístěna na vaší tribuně, jestli vás to potěší.

Pak urozený muž neb poctivý sluha k tomu vybraný by měl donésti klenot na tribunu dam a vztyčit jej na kopí do výšky muže neb o trochu více, a umístit jej před dámami tak, aby každý jej mohl vidět během turnaje.

A potom by soudcové měli opustit kolbiště a odebrat se na svou tribunu, a rytíř (neb panoš) cti by měl zůstat mezi lany se svými pobočníky, do té doby, než přijedou turnajníci.

Hodinu předtím než pán vyzyvatel vstoupí do kolbiště, by měl vyslat své trubače na koních přes město, aby shromáždili jeho spolubojovníky, pro které je zvuk trub znamením k shromáždění se na ulici před svými ubytovnami neb na jiném místě poblíž, jak nařídil jejich pán a kde jest rozvinut jeho praporec, pod nímž se mají všichni shromáždit tak, aby mohli společně vstoupit do kolbiště.

I pán obhájce by měl udělat stejnou věc předtím než hodlá vstoupit do kolbiště.

Ráno dne turnaje by měl každý z rytířů a panoší, korouhevních rytířů a jiných podobných vykonat vše co potřebují před obědem; a také měli by odpočívat jestli to považují za vhodné; po desáté hodině již nebudou mít na cokoliv žádné volno, vyjma ozbrojení se a přípravu k turnaji. Po jedenácté hodině by měli být všichni připraveni a vyzbrojeni na svých bojových ořích, opouštějíc své ubytovny a shromažďující se v ubytovně svého kapitána pod nímž tento den bojují, v hodinu, kterou jim heroldi a pursuivanti oznámili. O jedenácté hodině by měli heroldi a pursuivant zvolat před ubytovnami turnajníků s hlasitě: "Chopte, chopte se svých přileb, chopte se svých přileb, páni rytíři a panoši, chopte, chopte, chopte se svých přileb a vyjděte ven s prapory a shromážděte se u standarty svého kapitána." Pak každý z turnajníků by měl být připraven na ulici a měl by jet na koni k ubytovně kapitána aneb na nějakou širokou ulici, jak jim oznámil jejich kapitán, doprovázet kapitánův prapor a shromáždit všechny turnajníky.

Všimněte si, že ve Flandrech, Brabantu a v Nizozemí, kde se turnaje často pořádají, je zvykem, že králové heroldů, heroldi a pursuivanti nosí prapory. Každý turnajník dá heroldům a pursuivantům, kteří mají nést jeho prapor, kabátec se svými erby a velkého silného koně a zbroj, jestliže herold neb pursuivant chce, a šalíř, zbroj na paže a předloktí, rukavice, a zbroj na nohy. Ale v horním Německu a na Rýnu tak nečiní. Prapory turnajníků jsou neseny mladými a hezkými pobočníky oděnými do boje a na koních. Všichni jsou oděni v lamelovou neb plátovou zbroj s šalířem neb železným kloboukem ozdobeným peřím a se zbrojí na nohou. A přes to vše mají své poctivé nabírané kabátce vyšité zlatem neb erby svých pánů. A jedou na koních téměř tak silných jako jsou koně turnajníků. Koně jsou bohatě a vkusně pokryti šatem. A tito pobočníci se vždy drží v ocasech koní svých pánů a nikdy nedovolí svým praporům padnout neb ztratit svého pána v davu. Myslím si, že tento zvyk jest lepší než ve Flandrech či Brabantu, neboť mnoho heroldů a pursuivantů ve Francii jest nuzně ošaceno a když jsou vyzbrojeni k nesení praporů, spíše překážejí a často nechají prapory padnout, nesvedou následovat své pány, což jest pro ně velmi nevhodné a nečestné.

Item, když turnajníci přijeli a shromáždili se, pán vyzyvatel, s nimž by měli společně vjet v kolbiště, by měl přijet na místo shromáždění ve způsobu dále popsaném.

Předně by měli mít s sebou krále heroldů, herolda neb pursuivanta, a množství hrajících trubačů a minstrelů. A praporec pána vyzyvatele by měl být nesen před ním, jak jest popsáno výše. Po tomto praporci by měl přijít pán vyzyvatel a v ocasu jeho koně ten, kdo nese jeho prapor. A po něm dva korouhevní rytíři se svými prapory a dvacet turnajníků a pak střídavě prapory a turnajníci, a v tomto pořadí oni dojedou k bariérám. A když jsou před bariérami, jejich sloužící by měli ztropit velký pokřik, a pak všichni rytíři a panoši by měli pozvednout pravou ruku nad hlavy, třímajíc své meče a mlaty, jakoby hrozili udeřit. A pak by měli dojet krokem k bráně, kterou vstoupí do kolbiště, a tam v tichosti vyčkají. A tu by měl herold pána vyzyvatele promluvit k soudcům:

Můj ctný a slavný pán, velmi vysoký a velmi mocný princ a velmi slavný pán vévoda z Bretaně, můj pan, jenž jest zde přítomen coby vyzyvatel, představuje sám vám se všemi urozenými barony, kteří se shromáždili pod jeho praporem, velmi toužící a připravený zahájit turnaj a utkat se dnes s mým velmi slavným pánem, vévodou z Bourbonu a s urozenými barony připravenými bojovat pod ním. Žádá vás o poskytnutí místa pro sebe tak, aby dámy, který jsou zde přítomny, mohly vidět zábavu.

Nato by měl herold na tribuně soudců odpovědět za soudce tímto způsobem:

Velmi vysoký a velmi mocný princi a můj velmi slavný pane, mí páni soudcové zde přítomni slyšeli a rozuměli tomu, co sdělil nám váš herold. Vaše přítomnost jest velmi potěšující a oni dobře rozumí vašemu velkému smyslu pro čest a touze po odvaze, které ve vás i v pod vámi přítomných baronech jest. Jelikož byl tento turnaj vyhlášen již před mnoha dny tak, aby se mohl udát v pravý čas a radostně, určují vám místo uvnitř kolbiště na pravé straně, kam můžete vstoupit ve jménu božím, chcete-li.

Po těchto slovech by ten, kdo nese praporec pána vyzyvatele, měl vstoupit první do kolbiště, a po něm pán vyzyvatel a pak ihned ten, kdo nese jeho prapor, a pak korouhevní rytíři se svými prapory a turnajníci ve stejném pořadí jako přijeli. A měli by jet krokem za zvuku trub a za zpěvu minstrela, jakmile se otevře vjezd do kolbiště, kterým by měli vstoupit. A když je otevřen, měli by vstoupit dovnitř a jejich sloužící by měl dělat velký pokřik a turnajníci by měli pozvednout ruce vysoko nad hlavy, hrozíc svými meči neb mlaty, jak bylo popsáno dříve. A když jsou v kolbišti, měli by zaujmout své místo na pravé straně a seřadit se k boji, v nejlepším šiku a pořádku, jakého jsou na své straně za lanem schopni dosáhnout, bez opuštění své strany tak, aby ti nejvzdálenější od čela již nemohli jít dále. A ti, kdo drží prapory by se měli postavit do ocasů koní svých pánů, a další jízdní sloužící by je měli obklopit. A ti pěší by měl být tam, kde se to zdá nejlepší, ale ne vepředu, kde jsou jejich páni. A takhle by měli vyčkat příjezdu pána obhájce do kolbiště v způsobu, který následuje.

Pán obhájce by měl shromáždit své lidi před svou ubytovnou stejným způsobem jako pán vyzyvatel neb někde jinde, a pak by měl přijet k bariérám se svými barony, heroldy, pursuivanty a dalšími turnajníky a nechat se představit soudcům. Odtud by měl vstoupit do kolbiště a pronést tatáž slova a učinit řádně tytéž věci jako pán vyzyvatel, bez jakékoliv změny, až na to, že ve všech projevech k soudcům, kde se ten druhý nazývá vyzyvatelem, on nazývá sebe obhájcem. A v krátkosti, když vstoupil v kolbiště, měl by se připravit k boj a vztyčit své prapory jako pán vyzyvatel. Mezi dvěma lany by měl být prostor vymezený soudci, jak popsáno dříve. A v každém ze čtyř konců napjatého lanoví by měl být jeden ze čtyř velkých siláků v pourpointu, každý s velikou tesařskou sekerou neb teslicí k přetnutí lan. Ale dříve se tak stane, král heroldů by měl nechat zaznít trubky a hlasitě třikrát zvolat křičet: "Připravte se k přetnutí lana, připravte se k přetnutí lana, připravte se k přetnutí lana, kdož k tomu jste určeni. Pak vpřed do boje a čiňte se jak nejlépe svedete." Pak když jsou obě strany seřazeny k boji a připraveny k turnaji, král heroldů měl dále zvolat:

Slyšte, slyšte, slyšte.

Mí páni soudcové vás prosí a žádají, aby nikdo z pánů turnajníků neútočil na jiného hrotem neb hlavicí meče, ani nebil pod pás, jak jste přísahali, a ani nezaútočí či jinak neohrozí pokud to není dovoleno. A také žádný z vás nezaútočí na někoho, jemuž upadla přilba do té doby, než si ji opět nasadí, a také že, žádný z vás nebude bít nikoho více než někoho jiného, jestliže to není někdo, kdo má být potrestán za svá provinění.

Nadto vás varuji, že až trubky zatroubí k ústupu a bariéry se otevřou, a vy zůstanete dále v kolbišti, přijdete o cenu.

Poté co trubky zazněly a proslov skončil, by měli soudcové dát turnajníkům krátký čas, asi tak délky sedmého žalmu neb zhruba tolik, aby se definitivně sešikovali. A když tak učiní, král heroldů by měl na příkaz soudců zvolat, dělajíc tři velké nádechy a tři dlouhé odmlky: "Přetněte lana a zahajte boj, je-li vám libo." A po třetím zvolání by ti, kdo jsou k tomu určeni, měli přetnout lana. A ti, kdo nesou prapory, pěší sloužící i jízdní by měli okamžitě spustit pokřik, každý svého pána. Pak obě strany se promísí a bojují tak dlouho, než trubky na příkaz soudců troubí k ústupu.

Item, vězte, že zatímco turnajníci bojují, pursuivanti by měli být mezi oběma bariérami a trumpetisté také, nikdo by neměl hrát, ale měli by provolávat pokřiky toho turnajníka, kterému straní.

Item, dva praporce obou kapitánů, tedy vyzyvatele i obhájce, by neměly opustit konce kolbiště, každý na té straně, na kterou přijeli do turnaje.

A povšimněte si, že turnajníci mohou mít s sebou v kolbišti své pobočníky na koních i pěší podle své hodnosti do výše předepsaného počtu. Jízdní pobočníci by měli být vyzbrojeni pláty neb brigantinami, šalíři, rukavicemi, zbrojí na nohou a v rukou by měli mít dřevec kopí dva a půl neb tři stopy dlouhý k obraně proti ránám, které na ně mohou v tlačenici mířit. A jejich úkolem jest dostat svého pána z tlačenice, když o to požádá a mohou-li to provést, a stále volat bojový pokřik svého pána.

A pěší sloužící by měli být v pourpointech neb krátkých kabátcích, s šalíři na hlavách a s rukavicemi na rukou a s dřevcem kopí dlouhým dvě paže v pravé ruce. A jejich úkolem je zvednouti pána a koně, když uvidí je padnout, pokud mohou, a pokud jej nemohou zvednouti, měli by se shluknout kol něj a chránit jej a bránit svými tyčemi, z nichž udělají ohrazení neb plot než turnaj skončí tak, aby jiní bojovníci nemohli naň zaútočit. A jestli dojde k tomu a oni jej takto ochrání, musí jim na příkaz soudců dáti víno.

Popis jak by se pán vyzyvatel a pán obhájce měli shromáždit k turnaji.

Když se soudcům zdá, že turnaj již trval dost dlouho, měli by přikázat trubkami a rohy turnaj ukončit a jejich herold neb pursuivant by měl říci tato slova:

Nechť praporečníci odjedou, opustí kolbiště a vrátí se do svých ubytoven. Vy páni, princové, baroni, rytíři a panoši, kteří jste bojovali v tomto místě před dámami a splnili tak svou povinnost, teď můžete odjet a opustit kolbiště v pravý čas, neboť cena pro toho, kdo nejvíce zaslouží si ji, je již přiřknuta a bude předána dámami.

Po těchto slovech by měli trubači jedné ze stran zatroubit k odjezdu a pak muži, který sekali lana, stráže kolbiště a pěší sluhové by měli otevřít kolbiště na obou stranách. A ti, kdo nesou praporce a prapory obou kapitánů by měli odjet poctivým krokem bez čekání na své pány, jestliže nechtějí. A další prapory by měly následovat po jednom střídajíc se strana pánů vyzyvatelů a strana pánů obhájců, odcházejíc stranou, kudy vstoupili tak krásně, jak je to možné a v doprovodu všech svých mužů. A měli by se vrátit do svých ubytoven, jak jest popsáno výše. A po celou dobu by měli trubači stále troubit k odjezdu do té doby, než poslední turnajník opustí kolbiště. A cestou do ubytování může mezi houfy dojít k půtkám. A tímto jest turnaj ukončen.

Popis jak turnajníci útočí na sebe v houfech.

Rytíř cti by měl opustit kolbiště s praporem a jet jako první, praporce a prapory ostatních by jej měly následovat. A když předjede před tribunou dam, muž, který držel jeho přilbu a klenot na tribuně, by měl sestoupit, vsednout na koně a nést přilbu před rytířem cti cestou do ubytování, stejným způsobem jakým přijeli.

Večer po jídle by se měly všechny dámy, dívky a turnajníci shromáždit v sále, v němž předchozího večera tančili. A rytíř cti by měl tam přijít se závojem neseným před sebou na konci dřevce a ve společnosti soudců předstoupit před dámy, poděkovat jim za čest jemu prokázanou a požádat o prominutí svých chyby a omluvit svou prostotu.

Nato jest závoj sňat z kopí a podán rytíři cti, jenž vrátí jej k dámám a políbí je, a pak odejde spolu se soudci, rytíři vpravo a panoši nalevo.

Když nadejde čas udělit cenu, soudcové a rytíř cti doprovázeni králem heroldů, heroldy a pursuivanty by měli vybrat jednu z dam a dvě dívky z její společnosti a vyvést je ven ze sálu na nějaké jiné místu s velmi mnoha pochodněmi a poté se vrátí do sálu s cenou v způsobu, který následuje:

Nejprve by před soudci měli jít trubači a hrát, pak všichni heroldi a pursuivanti jako flotila lodí; a po nich sám král heroldů a po něm rytíř cti nesoucí v ruce dřevec kopí pět stop dlouhý neb přibližně tolik. Po rytíři cti by měly přijít dáma nesoucí cenu zakrytou závojem, jenž byl nesen před rytířem cti, a po její pravici i levici by měl jít soudce, rytíři a panoši, kteří by ji měli podpírat pod pažemi; a napravo a nalevo by měly být dvě dívky v doprovodu dvou panoší, kteří jsou soudci. Obě dívky by měly držet konce závoje a takhle by měli obejít třikrát sál a pak se zastavit před tím, komu si přejí udělit cenu.

Popis kterak dáma, rytíř neb panoš cti a soudcové udělí cenu.

Pohleďte na tuto urozenou dámu, mou dámu z takového místa N., doprovázenou rytířem neb panoš cti a mými pány soudci, jenž přišli vám předat cenu, neboť vy jste byl shledán rytíř neb panoš, který dnes nejlépe bojoval v turnaji, a má dáma žádá, aby jste přijal cenu s dobrou vůlí.

Nato by dáma měla odhalit cenu a předat mu ji. Měl by ji vzít a políbit dámu a dvě dívky, chce se li mu. A potom by král heroldů, heroldi a pursuivanti měli v celé místnosti spustit jeho válečný pokřik.

A když přestanou, měl by odvést dámu k tanci, a soudcové, rytíř cti, král heroldů a pursuivanti by měl doprovodit dvě dívky zpět na jejich místa, již bez zvuků trub.

Když skončí svůj tanec, král heroldů neb herold by měl vyhlásit klání na další den pro všechny kdož chtějí se utkat jednotlivě raději než ve skupině, v kterémžto klání uděleny budou tři ceny.

První bude prut zlata pro toho, komu se toho dne zdaří nejlepší zásah kopím.

Druhá bude rubín mající cenu tisíc ecu neb méně pro toho, kdo zláme nejvíce kopí.

A třetí bude diamant mající cenu tisíc ecu (zlatých) neb méně pro toho, kdo zůstane nejdéle v kolbišti bez ztráty přilby.

Item, dále následuje seznam věcí, které soudcové musí učinit poté co přijmou úřad soudců v turnaji.

Dále též co musí učinit král heroldů.

Item, podobně co musí udělat heroldi a pursuivanti.

Item dále věci, které musí udělat pán vyzyvatel i pán obhájce, každý svou část, pokud jde o náklady, výdaje, výlohy a ceremonie.

A podobně další korouhevní páni, každý na svém místě, a pobočníci na koních také.

A nejprve by měli soudcové stanovit den a místo, v nějakém dobrém městě, nejlépe uprostřed tak, aby ze všech části země mohlo přijet mnoho rytířů a panoší.

A s místem vybraným soudci by měly souhlasit obě strany, to jest vyzyvatelé i obhájci. Jejich souhlas jest důležitější než někoho jiného, protože vyzyvatelé i obhájci musí platit výlohy na turnaj rovným dílem.

Item, soudcové musí zajet do města, kde by měl být turnaj pořádán a přesvědčit se, zda je to vhodné místo.

Item, musí připravit kolbiště, které bude postaveno podle jejich plánu.

Item, zjistit, zda jest v městě velký sál, kde se dámy a dívky mohou shromáždit k tanci, s šatnou, kam mohou se jít občerstvit a odpočinout si neb převléci šaty, jestli si přejí.

Item, v sále by měly být stoly a podstavce, lavice, židle, stoličky, příborníky, závěsné dřevěné lustry zvané kříže, se svítilnami na dřevěných mísách osvětlující sál; galerie vyzdobená gobelínem, kde minstrelové mohou hrát a z niž lze volat do sálu, a bílé zboží a také nádoby z cínu a ze stříbra na vysokých policích podél zdi.

Item, ve městě sjednat ubytování pro turnajníky.

Item, musí na kolbišti vztyčit tribuny pro dámy a pro sebe.

Item, sepsat projevy a ceremonie, které musí provést tak, jak bylo podrobně popsáno výše.

Item, obstarat večeři v předvečer turnaje a v den turnaje oběd a večeři pro dámy v sále.

A víno a koření na další dny a svítilny a osvětlení v sále i jinde.

Oni vy měli rovněž vědět o všech otázkách a sporech, které mohou nastat během turnaje.

A měli by platit heroldy a s nimi pursuivanty za jejich výlohy, a hlavně by měli vždy s sebou mít krále heroldů, který vyhlásil slavnost, a čtyři pursuivanty se čtyřmi trubači, a podobně by měli platit za jejich výlohy během slavnosti, neboť pursuivanti mohou být všestranně užiteční během festivalu.

Oba kapitáni by měli platit všechny výlohy soudců, a obecně všechny výlohy, poplatky a náklady rovným dílem: a kapitáni by měli prokázat čest soudcům a dát každému z nich dlouhý šat ke kotníkům z hedvábné látky stejné barvy tak, aby během slavnosti mohli být kdykoliv dobře rozpoznatelní mezi ostatními: to jest dvěma rytířům sametovou látku, a dvěma panošům damašek.

Item, okamžitě poté co soudcové přijeli do místě konání turnaje, pošle pán vyzyvatel a obhájce k soudcům správce a účetního a ubytovatele a písaře; to jest správci a účetní platí za soudce a dělají, co oni nařídí, a ubytovatelé a písaři zařídí ubytování pro pány, rytíře, panoše, turnajníky, dámy, dívky a dalších, kteří přijeli na slavnost, jako jest popsáno detailně v kapitole o ubytovnách soudců.

Podotýkám, že král heroldů by měl být na tribuně spolu se soudci.

A připomínám rovněž, že soudcové by neměli dovolit nikomu, aby přijel do turnaje na koni nadměrné velikosti a silnějším než ostatní, není-li princem.

Dále následují práva heroldů, pursuivantů, trubačů a minstrelů, a věci které náleží heroldům a pursuivantům, a které náleží trubačům a minstrelům.

Všichni rytíři a panoši, jenž nikdy se dříve neúčastnili turnaje, musí zaplatit králi heroldů, heroldům neb pursuivantům za svou přilbu a za své přijetí mezi erby, dle jejich libosti neb příkazem soudců: a přesto však zaplatili-li již předtím za turnaj nevyplývá z toho, že nemusí znova platit za meč, placením za kopí nelze platit za meč. Ale kdokoli zaplatil za přilbu a za meč, to jest za turnaj, bude zbaven kopí, to jest nepřipuštěn ku klání.

Item, pokrývky koní ozdobených erby jsou právem krále heroldů, heroldů a pursuivantů, a prapory a klenoty jsou neseny do kostela při klášteře, kde budou vztyčeny, neb do jiných kostelů dle nařízení soudců.

Item, ten kdo vyhrál cenu by měl něco dát trubačům a minstrelům, a také oběma kapitánům turnaje.



















.

© A.D. 2016 ODALRICUS DEHNICENSIS
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky